8. kapitola Potom

Není lepší způsob jak začít novou dekády než rozchodem a následný stěhováním.  Bingo! Po dvou a půl letech jsem si v pátek 3.1.2020 řekli, že je na čase to ukončit. Respektive na hlas jsem to řekla já, protože bývalý se k tomu neměl.  

Utekl týden a já konečně o tom můžu psát, aniž bych přes slzy neviděla na display. Rozchod to byl poklidný,  teda já jsem byla naprosto klidná a vyrovnaná. Podle mě za to může tak trochu šok. Ex to teda obrečel a trvalo mu to ještě pár dní. No, já jsem na vlnu slz najela až ve čtvrtek v noci,  následně ráno v koupelně, kdy jsem seděla v rohu na zemi a smrkala do toaletniho papíru. Nejhorší to bylo ráno v práci, kdy mi trvalo jenom tři hodiny se nějak nahodit a nebýt té velke schůze, sbírala bych se ještě několik hodin. Když jsem se tedy nějak dostala do fungujícího stavu, přišla mi zpráva, že mě miluje, ale dnes v noci jede k jedné buchta, protože sám neví, co chce. No, tady se dostáváme do "legracní" situace. Hned v sobotu večer, kdy jsem se vrátila z města,  kde jsme s kolegou navštívili hospodu, vyrazil na rande s novou kolegyní. Tomu debilovi to nepřišlo vůbec nenormalni,  že jsem slyšela, jak se domlouvají,  že teda pivo a večeře. Po ukončení telefonu, jsem na něj udeřila,  jestli si dělá prdel a jestli ji sem dotáhne (do našeho bytu), tak ho zabiju. Načas vykolejen mi odkyval, že to se nestane, což o půl noci málem nedodržel, protože mi volal, jestli by ji nemohl přivést.  V telefonu jsem ho odpalkovala a pro jeho štěstí nalezla pouze samého, ležet na matraci v dílně. Řádně ožralého jako každý den. 

V neděli večer jsem spala u svého kamaráda, protože jsem byla tak v prdel s nervama,  že to prostě nešlo. Vypla jsem si mobil a ráno se velice divila,  že jsem od něj měla velke množství zpráv, jako kde jsem a jestli jsem si zablokovala jeho telefonní číslo.

Dny plynuly a my se dokázali bavit normálně, jako bychom byli přátelé na život a smrt. Pak přišla fáze, kdy absolutně nevím, kde je, ale občas mi napsal, jak mě miluje a že jsem překrásná..., což je příjemná kudla do srdce a já jsem v tom byla zase.  Tedy psychicky. Což se vlastně odráží do mého fyzického stavu, protože nejím.  Káva a cigara - to jest mé palivo. Jak smutné. Přidejte k tomu nespavost a máte skvěle kruhy pod ocima a nezdravou opět, kterou maskuje silnou vrstvou korektoru...